Pojednání o slezině a žaludku (PI-WEI LUN)


 Termín: 1. – 4. října 2015

 

Lektor: Dr. Li Jie (NL), PhD., graduoval na Pekingské lékařské univerzitě v roce 1989, následně v roce 1997 dokončil doktorandské studium fyziologie na nizozemské Nijmegenské univerzitě. Vyučování a praktikování TČM se již věnuje déle než 20 let.
Dr. Li Jie je jedním ze zakladatelů TCM akademie Qing Bai a též nizozemského TCM Classical Research Institute (www.tcmcri.org). Od roku 2014 je jmenován ředitelem „Evropské pobočky čínského národního dědictví TCM, školy Qi Lu, zaměřené na rozličné nemoci“ a vede zde magisterské kursy TCM. Dr. Li Jie je již více než 10 let profesorem na čínské Šantungské univerzitě TCM. Dále je akademickým supervizorem Nizozemské asociace akupunkturistů a vedoucím učitelem TCM akademie Qing Bai. Po mnoho let vede pokročilé kursy v Nizozemské akupunkturní asociaci praktických lékařů. Od roku 1998 každoročně přednáší na kongrese TCM v Rothenburgu.
V současnosti již přednáší TCM v mezinárodním měřítku.
Od roku 2006 je zapojen do ‘Mezinárodního magisterského programu TCM’ Šantungské univerzity TCM. V repertoáru má i kompletní kursy Huangdi neijing, Shanghanlun, Jingui yaolüe, klasický Nanjing (81 složitých otázek TCM).
Od roku 2011 píše sloupky ‘Odpovědi na složité otázky v TCM z klasických textů TCM’ pro profesní časopis ‘Huang Ti’.
V roce 2011 přednášel na Pekingské univerzitě TCM a byl zvolen členem zkušebního a evaluačního výboru Světové federace společností čínské medicíny (World Federation of Chinese Medicine Societies - WFCMS).
V roce 2012 byl zvolen místopředsedou The Inherited TCM Association of WFCMS.
Více o lektorovi můžete nalézt na
www.lijietcm.com, www.tcmclassics.org

 

Místo konání: Sál Vodního Draka, Dělnická 54, Praha 7

 

Určení semináře: Pro všechny zájemce o tradiční čínskou medicínu a fytoterapii

 

Počet účastníků: 40

 

Seminář se koná ve spolupráci s PRAGON s.r.o.

 

Pozvánka na seminář s prof. Li Jie
Ing. Karel Šimonovský

 

„Vaší pozornosti bych rád doporučil seminář prof. Lie Jieho, se kterým se průběžně setkáváme na nejrůznějších prestižních zahraničních kongresech, ať již v Rothenburgu, Číně, nebo naposledy před několika týdny v Antwerpách, kde měl na kongrese k 25. výročí belgické školy tradiční čínské medicíny OTCG krásně strukturovanou přednášku o protinádorových strategiích v TČM.
Pan profesor je naprosto vzácná a unikátní kombinace hlubokých klasických znalostí a moderního „západního“ přístupu ve výkladu a velice kontaktního stylu přednášení. Pro svůj říjnový seminář v Praze si zvolil Pi-wei lun, což ostatně krásně rezonuje s podzimem“.

 Pojďme si v krátkosti přiblížit toto klasické dílo TČM a jeho autora…

Li Dongyuan (1180-1251) je znám pod více jmény: Li Gao, Li Dongheng, Li Mingzhi. Jedná se o jednoho z nejvěhlasnějších lékařů čínské medicíny. Navíc je pozoruhodné, že proslulost získal již za svého života.
Li Gao se narodil do velmi bohaté rodiny, která vlastnila tisíce akrů země a stýkala se nejvyššími úředníky a učenci své doby, a tak již od dětství se malému Li Gaovi dostávalo vynikajícího vzdělání v konfuciánských klasicích. Je třeba si ovšem připomenout, že i když lékařská profese byla vždy vážena, její společenský status byl na společenském žebříčku níže než úředníků (=učenců), kteří život zasvětili snahám po postup v úřednické hierarchii. Když byl ještě Li Gao malý chlapec, jeho matka vážně onemocněla. Rodina posílala pro stále další a další lékaře, ale nikdo z nich nebyl schopen ji použitelně oddiagnostikovat, ani jí nějak viditelně pomoci. Matka následně zemřela navzdory velkému množství utracených peněz za lékaře. Li Gao začal sám sebe obviňovat z nedostatku synovské lásky, neboť přece jen jako řádný syn měl povinnost se starat o její zdraví, čemuž nedostál, když se nenaučil medicínu, která by jí pomohla. A tak se pevně rozhodl pro hluboké studium medicíny a neváhal za studium s mistry své doby utrácet vysoké částky.
Po vypuknutí války s Mongoly se Li Gao přestěhoval do Henanu, kde žil mezi vysoce postavenými úředníky. Protože pocházel z bohaté rodiny, neprovozoval medicínu jako živnost, ale jako projev konfuciánské shovívavosti. Během let se stal významným specialistou téměř ve všech oborech čínské medicíny, mj. interní medicíně, akupunktuře, patologii, farmakologii, gynekologii a pediatrii.
Podle tvrzení uváděné v jedné biografii vypukl v oblasti, kde Li Gao žil v letech 1201-1208, hladomor a lidé trpěli různými epidemickými chorobami. Ostatní lékaři v oblasti spoléhali buď na metodu vyvolávání pocení, nebo naopak stahování-spouštění dolů (purgaci) u jednoho každého svého pacienta, což mělo za následek, že mnozí z nich zemřeli. Říkalo se, že z místních lékařů pouze Li Gao byl schopen vystopovat příčiny a mechanismus obtíží, vyhodnocovat příznaky a syndromy a navzdory nebezpečí nákazy provádět i vyšetřování těla – a teprve potom předepisoval příslušnou léčbu.
Své zkušenosti vtělil do mnoha děl, z nichž dnes již klasický Pi-wei lun napsal jako shrnutí svých zkušeností na konci svého života.
Zásady, které formuloval v Pi-wei lun, se v průběhu následujících století staly integrální součástí čínské medicíny a významným způsobem posunuly perspektivy vnímání některých souvislostí.
Je autorem mnoha známých klasických směsí, kromě těch zmíněných v anotaci přednášky prof. Li Jieho se jedná např. o shengmaisan, runchangwan, qingweisan a další. Většina jeho směsí nese jeho speciální osobní otisk spočívající v inovativním pohledu na vzájemné vyrovnávání působení složek receptury a v rozpracování konceptu yinhuo.
V současnosti se setkáváme s velmi chybnou zkratkou, která zužuje význam Li Gaoa jen na vznik „pentagramu se slezinou uprostřed“ a na důraz na doplňování sleziny a žaludku sladkými a teplými produkty. Doplňování sleziny a žaludku sladce teplými produkty se totiž týká v zásadě jen Li Gaovy směsi buzhong yiqi tang. Pokud bychom se k tomuto zjednodušujícímu proudu připojili, zapomněli bychom na sílu faktů, že Li Gao byl již za svého života velmi ceněn a že byl jedním ze čtyř nejvýznamnějších lékařů v období „renesance“ čínské medicíny v Číně. Na jeho odkaz pak navázal další z věhlasné čtveřice, a to Zhu Danxi (mj. autor yupingfensanu, yuejuwanu, baohewanu či baohewanu).
I dnes si stojí za to připomínat zásady a myšlenky Li Gaoa, a to zejména když se rozebíráme stavem u obtížně řešitelných stavů, resp. komplexně se prolínajících syndromů. Přístupy Li Gaoa bývají zmiňovány při řešení mnoha moderních chorob – počínaje únavovým syndromem a nádorovými onemocněními konče. Navíc v jím odkázaných směsích nalézáme spoustu terapeuticky zajímavých kombinací – např. pročišťování ohně s pozvedáváním jangu, vylučování ohně s odstraňováním jedovatostí, pročišťování a odvádění vlhké horkosti, odvádění ohně s osvěžováním krve, odvádění ohně s podporu yin, pročišťování letní horkosti či odvádění ohně s tišením ducha, nebo pročišťování a zmírňování prázdné horkosti.
Nedílnou součástí jeho životního díla, Pi-wei lun, jsou i návody ohledně životosprávy a emocí. „Nepravidelnosti ve stravování způsobují onemocnění žaludku, a nemoci žaludku jsou zodpovědné za krátký dech, omezená esence ducha, plození mohutné horkosti, a občas též viditelného ohně stoupajícího vzhůru, aby zaplanul nikde jinde než v obličeji. Ochoří-li žaludek, slezina nemá odkud přijímat své zásoby. Je-li tělo přetížené, slezina se stane obětí nemocí a dá tak podnět k vyčerpání, spavosti, ochablosti končetin a průjmům. Ochoří-li slezina, žaludek jen sám o sobě nemůže hýbat tekutinami jinye a následkem toho též ochoří. Obecně řečeno, prázdnota a oslabení sleziny a žaludku způsobí, že yangqi není rozena či pěstována.“

Jinými slovy, jde nám o dobře známý postnatální základ vycházející z pi-wei.
Při ošetřování sleziny a žaludku je samozřejmě možno současně přidávat další složky, čímž se dosáhne pestrosti ohledně léčebných principů v odpovědi na potřeby konkrétního stavu. Toto platí samozřejmě i opačně, tj. léčebné principy dle konkrétního stavu lze samozřejmě obohacovat o složky, které budou ošetřovat slezinu a žaludek.
Osobně se mi zdá, že občas nedoceňujeme, jak mnoho se můžeme naučit z klasických děl čínské medicíny. Pojďme si tyto možnosti připomenout na přednášce prof. Li Jieho, který se jejich zkoumání věnuje celý svůj život. 

Akupunkturisté se mohou těšit i na Li Jieho interpretaci statí o kmenech a větvích, které též Li Gao v Piwenlun uvádí.