Léto v tradiční čínské medicíně

Prožíváme dlouhé letní dny, jsme aktivní, plní síly a radosti ze slunce. Sklízíme šťavnaté plody, ve kterých se urodila energie léta. Užíváme jich, zpracováváme a ukládáme na další roční období. Sušíme, zavařujeme, kvasíme, klíčíme. Dny jsou dlouhé, noci krátké, proto pozdní uléhání a dřívější vstávání, či dokonce probdělé noci, lépe snášíme. Potkáváme se s přáteli, poznáváme nová místa a chutě, cestujeme.

Jangová energie dosahuje během letních měsíců svého vrcholu. Dny jsou teplé, horké, dlouhé. Horko, aktivita, pot jsou všechno projevy vrcholné jangové energie, proto je k létu přiřazen prvek ohně. Tuto energii je třeba vyvažovat, abychom nezraňovali naše srdce.

Projevem ohně je léto, vedro, dalším například radost, formou v lidském těle to jsou srdce nebo cévy, životní období mládí. Mladí lidé jsou aktivní a vysoce produktivní, studují nebo chodí do zaměstnání. V tomto věku je potřeba se naučit i odpočinku, aby přepracování nevedlo k vyhoření.

V srdci sídlí duše šen

Srdce v sobě uchovává ducha šen (shen). Šen (shen, 神) je odpovědný za naše vědomí a osobnost a řídí ostatní složky psychiky, které sídlí v ostatních orgánech cang. Je-li v šen v rovnováze, psychika je bez poruch, mysl je bystrá, fungují i duchové ostatních orgánů, protože šen je jejich vládcem. Při nerovnováze v orgánu srdce může být šen rozrušen. Tady hledejme příčinu psychických nemocí. Je-li narušen šen, jsou narušeny i další orgány zang.

Emocí srdce je radost

Radost je obvykle pozitivní emocí, která je prospěšná pro srdeční činnost. Přemění-li se radost na dychtivost, vznikne neklid, to může vést k poranění ducha. Neklidný duch se projevuje například hyperaktivou, blázněním a může vyústit v duševní nemoci – maniodepresivní stavy či schizofrenie. Klid přináší spokojenost a smířlivost.

Srdce řídí krev a cévy

Srdce řídí krev a cévy. Čchi srdce ovlivňuje správnou cirkulaci krve. Plnost čchi srdce, dostatek krevní tekutiny a průchodnost cév jsou zásadními předpoklady pro správný oběh krve. Tep je pravidelný, puls silný, barva obličeje je červená.

Platí rčení „Co na srdci, to na jazyku“. Šen formuje osobnost, jedna forma vyjádření osobnosti je jazyk. Když je narušena funkce srdce řídit ducha, objevuje se ztuhlost jazyka, zajíkání, ztráta řeči.

Párový orgán je tenké střevo

Tenké střevo provádí další trávení tak, že odděluje kalné, které dále putuje do tlustého střeva a ven a vyděluje čisté, které se vstřebává dále do těla. Vytváří tedy hmotu (v tlustém střevě vzniká stolice) a tekutinu (která díky čchi ledvin vstoupí do močového měchýře, vznikne moč a je dále vylučována z těla), kterou tělo již nepotřebuje. Na druhou stranu z potravy získává výživné látky, které tělo dále zužitkuje. Pomocí sleziny rozptyluje tuto čistou esenci do srdce a plic a z nich do celého těla.

Srdce doplňuje do tenkého střeva jang a tenké střevo podporuje srdce krví. Když nemá srdce krve dostatek, narůsta jeho jang a horkost tak vniká do střeva (odtud mohou pocházet problémy se záněty močového měchýře). Při horkosti ve střevě, se zvedá oheň, to se může projevit jako afty nebo bušení srdce.

Létu náleží hořká chuť. Hořká hasí oheň. Oheň sídlí v srdci.

V tradiční čínské medicně hořká chuť má ochlazující účinky a podporuje sestup tělesné energie. Je spojena s ohněm a se srdcem.

Co uhasí oheň letních veder? Ani zmrzka ani ledová voda, ale POTRAVINY HOŘKÉ CHUTI:

• Hořká chuť pročišťuje horkost v cévách a tepnách a zbavuje je od vlhkých hlenových usazenin (v západní medicíně cholesterol a tuk).
• Ochlazuje horkost v játrech, která je důsledkem tučné stravy a nedostatku pohybu.
• Pomáhá také v případě výrazné nerovnováhy v trávení, moc dobré jsou listy pampelišek, rukoly či heřmánek.
• Hořká chuť je vhodná při odvodňování a odvádění vlhkosti a hlenů (otoků, puchýřů, abscesů a při obezitě).
• Hořká chuť také pomáhá odstraňovat horkost v plicích se žlutými hleny. Pomáhají nám čaje z nasušené pampelišky nebo podbělu.

S hořkou chutí to nepřehánět:

• U hořké chuti dávat pozor na přílišné ochlazování a vysušování tělesných tekutin.
• Lidé, kterým je stále zima, by měli nadměrný přísun hořkých potravin zvážit, či alespoň jejich účinek vyrovnat.
• Hořká chuť je vhodná především pro lidi pomalé až letargické, s nadváhou, trpícími otoky.
• Agresivním lidem pomáhá ochlazovat horkost jater.

Potraviny hořké chuti:

• Základní hořké potraviny: hlávkový salát, listové čekanky (endivie nebo radicchio) vojtěška alfa-alfa, žito
• Hořké a ostře pálivé: kůra citronu nebo bílý pepř, listy ředkvičky či šalotka
• Hořké a sladké: amarant, quinoa, chřest, řapíkatý celer, tuřín
• Hořké a kyselé: octy

V létě bychom měli hořké potraviny doplňovat o potraviny vyživující tekutiny (rajčata, okurky), aby příliš nevysušovaly krev nebo jin. Zařazujeme mírně pálivé chuti, která otevře povrch a umožní pocení, a tím i ochlazování, nebo vyrovná chladnou povahu těchto potravin.

• Obiloviny – quinoa, pšeničný bulgur, dlouhozrnná rýže, kuskus.
• Luštěniny – tofu, mungo, čočka (červená, zelená, velká).
• Zelenina – okurky, rajčata, hlávkové a jiné druhy salátů (římský, pak choi, ledový,...), ředkvičky, melouny, červená řepa, vodnice, brokolice, květák a jakékoliv další produkty z letní úrody.
• Ovoce – nepřeberné množství právě zrajících plodů.
• Klíčky – Naklíčená, řeřicha, vojtěška, mungo.
• Kvašená zelenina.
• Mořské řasy.
• Bylinky – máta, oregano, bazalka, petržel, pampelišky, rukola.
• Houby – maitake, hericium, hlíva.
• Hořké – rukola, čekanka.
• Pálivé – pepř nebo chilli.
• Nápoje – voda s mátou, zelené a ovocné čaje, chryzantéma, pivo plzeňské.

Osoby typu jin

• prázdnoty jangu; zimomřiví, bledí, se studenými končetinami a břichem, s tendencí k průjmům, nesmělí, nejistí
• nepřehánějí to se syrovým ovocem a zeleninou, zmrzlinou a ledovými nápoji, ale využijí teplo na prohřátí a zpevnění jangu.

Osoby typu jang

• prázdnoty jin, se sklony k přehřívání
• se vyhýbají tučným, sladkým a příliš slaným jídlům, upravě smažené či grilované. Ale naopak mohou ochlazovat svůj jang fazolkami mungo nebo zelenou listovou zeleninou.

Způsob přípravy grilováním totiž patří k extrémnímu jangu. Jak tomu rozumět? Energii potravy neudává jen její složení, ale i uskladnění, konzervace a konečná úprava před podáváním. I krátké grilování a hlavně pokud při něm dochází k přímému kontaktu s plamenem má silně zahřívající účinek. Extrémní zahřívání v létě, kdy je jangová energie na vrcholu ve formě ohně, nedává moc smysl. V letních dnech bychom se měli spíše mírně ochlazovat, svlažovat a jíst lehké potraviny, které nám nebudou dlouho ležet v žaludku. Není moc rozumné přilévat oleje do ohně tím, že slupneme několik stejků grilovaných kuřecích prsíček nebo tučné krkovičky. 

Ale ono je to tak dobré! Na druhou stranu grilování přináší jednu velkou příjemnou výhodu. Za dlouhých letních večeru se potkáme se přáteli, sejdeme se s rodinnou a u společné večeře trávíme chvíle radosti, povídáme si a bavíme se. A to k létu patří, to naplňuje naše srdce.

Jak tedy na grilování, abychom nezatěžovali trávení a nezvyšovali v jang?

1. Snažíme se vyrovnat termickou vlastnost jangových potravin jinovými a osvěžujícími:
   • osvěžujícím salátem ze zelené listové zeleniny,
   • hořkou rukolou, čekankou nebo pampeliškovými listy
   • ochlazujicí okurkou
2. Zařadíme potraviny, které pomáhají trávení
   • kvašenou zeleninu, zelí
   • různé druhy hořčice
3. Doplňujeme tekutiny
   • vlažným zeleným čajem
   • vlažným mátovým nebo meduňkovým čajem
4. Místo pečiva (které je také způsobem připravy silně jangové) přijídáme kukuřicový klas vařený v páře nebo polentovou kaši.
5. V příruční bylinkárničce máme baohewan, maitake a hericium, či jiný vhodný bylinný doplněk stravy, který třeba ochlazuje žaludek či rozhání stagnace v této oblasti. Vhodné fytoterapeutické přípravky doporučí praktik TČM.

Grilování by se měli vyhnout osoby ke sklonem k přehřívání, horkosti a prázdnotě jin, zejména žaludku.

• MUDr. Ludmila Bendová: Čínská dietetika v moderním světě, TCM Consulting and Publishing, 2015.
• Mgr. Vladimír Ando Ph.D.: Základy teorie čínské medicíny 1.–4. díl, TCM Consulting and Publishing, 2015.
• Mgr. Vladimír Ando Ph.D.: Klasická čínská medicína – základy teorie I.–V. díl, Svítání.
• Barbara Temelie, Beatrice Trebuth.: Kuchařka podle pěti elementů, Eugenika.
• Angela Hicks, John Hicks, Peter Mole: Five element constitutional acupuncture, Churchill Livingstone, 2011